ďobo-CADzone, true men don't kill coyotes and use AutoCAD…

Úvod

Zdroje prezentace, tak, jak jsme si popovídali o mapách Chobolic a Liběšic v březnu 2018, jsou veřejné a online:

• archivní mapový portál ČUZK
• mapový portál Chartae Antique
• Oldmaps laboratoře geoinformatiky Ládi Brůny
• vojenský archiv leteckých snímků z Dobrušky

Byť jsou mapy dnes všudepřítomnou a standardní pomůckou, není tomu tak dlouho.  Vzpoměňte si na mapové aplikace v telefonech, které tak samozřejmě používáme – kde byli před pouhými deseti lety? Vytvořit kvalitní mapu (prostorovou projekci vpírající se našim přízemním smyslům) je poměrně nákladná věc a proto to musí mít adekvátní důvod (a rozpočet). Není divu, že k takovýmto drahým řešením se uchylovala až organizace vyššího řádu, zejména stát, který byl motivovám především pohnutkami daňového censu a vojenské organisace. Ergo – první mapy byli především vojenské a berní.

Mapy jsou vždy tematické – popisují určitý úsek skutečnosti dle záměru, pro který mají sloužit. Vojenské mapy budou ergo zobrazovat pohoří (ať se tady s trénem netáhnem), řeky (ať víme, kde bude brod a kde jsou ti prokletí Saracénové) a vesnice (ať víme, kde vyplundrovat, nebo aspoň ustájit).  Daňové mapy jsou mapami censu – kde co který strejda má a my mu již vysvětlíme, co jsou berně…

Pro objektivizovaný a formalizovaný náhled krajiny “sezhora” je v geografii často používá pojem Gods view (Boží náhled, neboli Boží oko). Dost výrazně kontrastuje s přirozeným lidským náhledem na krajinu (okolí), tak, jako ji vnímáme každý den. Obr. 01. a 02. tento rozdíl ozřejmují. Jak asi vnímá své okolí takový brouk žijící v trávě? A jak améba ve fyziologickém roztoku?

Přechod mezi přirozenou lidskou perspektivou (“ze strany”) a vertikální mapovou ortoprojekcí (“Boží pohled”) je tzv. “kopečková metoda”. Je typická pro nejstarší novověké mapy – prostorové dispozice zobrazuje mapově, ale vybrané typy objektů (vyvýšeniny, městá a pod.) ze šikmého (izometrického) náhledu. Tímhle začínáme i naše mapičky.

Litoměřicko  a Chobolice – “kopečkové” mapy

“Kopečkové” mapy se objevují vesměs od 18. stol. (pro dotčené území), jejich výtvarnost a kvalitu posuďte sami. Na všech je zobrazena dominanta Sedla (Gesetz) a jedná se o výrezy obecných map v “Leitmeritzer Kreis”. Mapy mám doma oskenované v plném rozlišení, kdyby si to někdo chtěl přijít kouknout, není problém, prezentované obrázky jsou totiž výřezy.

Vojenská mapování

Vojenská mapování jsou speciálky pro vojenské účely. Dosti obšírně jsou popsány a známé, proto nebudu nosit dříví do Atén a sovy do lesa… Pro oblast Liběšic/Chobolic je k dispozici 1. a 2. vojenské mapování, ne však 3.

Stabilní katastr

Stabilní katastr je monstrózní císařské dílo pozemkového censu v celé monarchii. Jeho obrovskou předností je, že:

• je poměrně přesné (dodnes podklad pro parcelaci)
• je podrobné (až do úrovně plodin na každé zahradě; zachytává každá Boží muka u silnce)
• jsou k dispozici obsáhlé údaje kolem (vlastníci, výměra parcel, měřičský operát a pod…)

Celkový náhled na Dolní Chobolice na Stabilním katastru jasně definuje rozsáhlost vesnické držby pozemků, lánový způsob parcelace (dlouhé nudle polí). Výřez na intravilán obce pak zase umožňuje stotožnit jednotlivá stavení s dnešními baráky. Přikládám i zajímavou srovnávací tabulku výměr polností Dolních Chobolic v rozmezí jednoho století. O stabilitě vesnického prostředí svědčí to, že se moc nezmněnili.

Fotogrammetrie v 30. tých a 40.tých letech

Mladý národní stát vzniknuvší po Velké válce měl příliš velké personální i fiskální problémy na to, aby se pouštěl do nějakých velkých mapových děl, srovnatelných se Stabilním katastrem. Levnější a efektivnější byla cesta letecké forogrammetrie (svislé snímkování z letadla), kterou byla republika pokryta v pravidelných časových intervalech. Nevýhodou fotogrmmetrie je absance oné mapové tematičnosti. Z Chobolic máme k dispozici snímky z r. 1938 a 1946.

Závěrem

Proč jsme tohle napsal?

1. Protože jsme se sešli u nás doma nad mapami a chtěl jsem, aby jste ty informace měli někde pěkně po kupě, až se k tomu budete chtít vrátit
2. Je jisté, že kromě uvedených “klasických” mapových děl existjí i parciální (malé) mapy, které sloužili jen ke konkrétním účelům (třeba rekonstrukce části vesnice; projektové podklady a pod.). V případě, že na takové narazíte, dejte mi vědět. Uděláme mapovou sbírku Liběšic a okolních vesniček.